Jak upgradovat na Windows 11 s nepodporovaným procesorem
Příští rok, přesně 14. října 2025, bude ukončena podpora Windows 10. Microsoft ve svých Windows 11 přináší řadu nových funkcí a vylepšení. Ale i přesto do dnešního dne nedokázal přitáhnout. Jedním z důvodů bude pravděpodobně fakt, že mnoho uživatelů čelí problémům s instalací tohoto nového operačního systému kvůli nepodporovanému hardware. Jedná se především o počítače starších 7 let. Jedinou oficiální cestou je upgrade hardware, což je v podstatně pořízení nového nebo repasovaného počítače.
V tomto článku vám ukážu, jak obejít tyto překážky a úspěšně upgradovat na Windows 11 s počítačem, který nemá podporovaný procesor. Upozorňuji ale, že tento postup nese určitá rizika a není oficiálně podporován společností Microsoft. Proto před upgradem hlavně zálohujte.
Než začnete, ujistěte se, že máte následující:
- Počítač s nainstalovaným Windows 10,
- Internetové připojení pro stahování potřebných souborů,
- ISO soubor s Windows 11,
- Pro čistou instalaci USB flash disk (minimálně 8 GB) pro vytvoření bootovatelného instalačního média,
- Zálohované důležité soubory, abyste předešli ztrátě dat během procesu upgradu.
Kontrola systému
- Aktualizace Windows 10
Není to sice podmínkou, ale před zahájením upgradu se ujistěte, že váš systém má nejnovější aktualizace. Otevřete Nastavení > Aktualizace a zabezpečení > Windows Update a klikněte na „Zkontrolovat aktualizace“ a nainstalujte je.
- Kontrola systémových požadavků:
Zkontrolujte, zda váš počítač splňuje minimální systémové požadavky pro Windows 11. Můžete použít nástroj Kontrola stavu osobního počítače / PC Health Check od Microsoftu. Pokud by přece jen PC splňoval minimální požadavky na HW, nemusíte už číst dále a rovnou upgradovat pomocí oficiálního doporučení Microsoftu.
Stažení ISO Windows 11 a příprava bootovacího flash disku
Instalační ISO s Windows 11 si stáhněte z oficiálního webu Microsoftu. Na této webové stránce přejděte na položku Stažení bitové kopie disku systému Windows 11 (ISO), vyberte edici Windows 11 (multi-edition ISO) a tu si stáhněte.
Pokud budete provádět čistou instalaci, tak si po stažení vytvořte bootovací flash disk. Použijte k tomu nástroj Rufus. Před samotným vytvořením bootovatelného flash disku se Rufus dotáže, jestli se mají odstranit požadavky na instalaci. Zafajfkujte je.
Po vytvoření bootovacího flash disku nastartujte počítač, kde chcete instalaci Windows 11 provést a nabootujte z tohoto USB disku. Dále už postupujte podle pokynů na obrazovce pro instalaci Windows 11.
Pokud nemáte podporovaný HW
Veškeré upgrady děláte na vlastní nebezpečí. Pokud se něco pokazí, hrozí, že přijdete o svá data. Pokud ale používáte moderní procesory Intel nebo AMD, mělo by vše projít.
V případě, že se vám upgrade nebo čistá instalace povede, ještě nemáte vyhráno. MS totiž může kdykoliv vydat nějakou aktualizaci, která z vašeho počítače udělá „těžítko“. Co se týká aktualizací, aktuálně vám nebudou procházet upgrady velkých aktualizací (např. 22H2 na 23H2). Klasické měsíční updaty ale zatím fungují bez komplikací. Na velké upgrady pak budete muset používat postup níže. Nemusíte to řešit, ale dejte si pozor, kterou verzi máte nainstalovanou a kdy ji končí podpora. Například první verzi Windows 11 21H2 skončila podpora 10. října 2023. Takže už nedostává žádné aktualizace zabezpečení, což je bezpečnostní riziko.
Proč Microsoft tak striktně omezil požadavky?
Microsoft pro Windows 11 vyžaduje specifické hardwarové požadavky, jako je podpora TPM 2.0. a minimální generaci procesoru. U Intelu to jsou minimálně procesory 8. generace (Coffee Lake) a novější. U AMD procesory Ryzen 2000 série nebo novější. Proč tomu tak ve skutečnosti je se můžeme pouze domnívat. Jestli je v tom snaha o bezpečnost nebo domluva s výrobci hardware, nebo obojí… těžko říct.
Tyto požadavky však znamenají, že mnoho starších, ale stále plně funkčních, počítačů nebude schopno nový systém provozovat. Stanovení takto striktních hardwarových limitů má značné ekologické důsledky. Vyloučením starších procesorů, které by mohly technicky stále efektivně běžet na novém operačním systému, Microsoft nepřímo podporuje kulturu neustálého obnovování hardwaru. To vede k větší produkci elektronického odpadu, když se starší zařízení vyřazují dříve, než je nutné. Takový postup zvyšuje poptávku po nových surovinách a energii potřebné pro výrobu nových komponent, což má za následek zvýšenou ekologickou zátěž. Z hlediska ekologie a udržitelnosti je tato praxe špatná. Zvyšuje se ekonomická zátěž pro uživatele a současně zhoršuje ekologickou situaci. Nezasvěcený čtenář by pak mohl nabýt dojmu, že o žádnou ekologii nadnárodním korporacím vůbec nejde.
Co je vlastně TPM (Trusted Platform Module)? Jedná se o hardwarovou technologii, která poskytuje bezpečné prostředí pro spouštění operačních systémů a ukládání citlivých informací. TPM čip je speciální mikrokontroler navržený tak, aby bezpečně ukládal šifrovací klíče, certifikáty a hesla, které pomáhají chránit vaše data. Tento čip je integrován přímo do základní desky počítače nebo může být implementován jako externí zařízení.
Generace procesoru odkazuje na různé verze procesorů vyrobených stejným výrobcem, které byly uvedeny na trh v různých časových obdobích. Každá nová generace zpravidla přináší vylepšení oproti předchozím, což může zahrnovat lepší výkon, nižší spotřebu energie, zvýšenou efektivitu a nové technologie. Tyto inovace jsou odpovědí na rostoucí požadavky software a moderních aplikací. A stejně jako ostatní technologie, tak i procesory mají svou délku podpory. Po tu se výrobce (Intel / AMD) stará o pravidelné vydávání funkčních a bezpečnostních aktualizací. Pěkným příkladem je procesor 7. generace Intel® Core™ i5-7500. Ten byl uveden na trh začátkem roku 2017 a 31. dubna 2024 mu byla ukončena podpora ze strany Intelu.
Příklad určení generace procesoru
„10“ v „10600T“ značí, že procesor je desáté generace se sníženým TDP. Další příklad Core i5-8600 značí procesor osmé generace.
„2“ v „2600“ naznačuje, že je to procesor druhé série (generace). Další příklad Ryzen 5 5600 značí procesor páté generace.
Rizika spojená s ukončením podpory procesoru
Ukončení podpory výrobce procesoru může mít významné důsledky pro kyberbezpečnost uživatelů. Procesor bude i nadále plnit své funkce a bude fungovat normálně. Jakmile ale procesor přestane dostávat funkční a bezpečnostní aktualizace, stává se zranitelnějším vůči nově objeveným bezpečnostním hrozbám. Bez těchto aktualizací nejsou plně opraveny potenciální bezpečnostní díry, které mohou být zneužity hackery k napadení systému. Například zranitelnosti jako Spectre a Meltdown, které byly objeveny v procesorech na konci roku 2017, umožňovaly neoprávněný přístup k citlivým datům v paměti počítače. Tyto zranitelnosti byly závažné, protože zneužívaly základní mechanismy procesoru a postihovaly téměř všechny moderní procesory. Aktualizace firmware procesoru a softwarové záplaty byly klíčové pro minimalizaci rizik spojených s těmito chybami. Bez těchto aktualizací by systémy zůstaly otevřené potenciálním útokům. Pro uživatele je tedy klíčové být si vědom těchto rizik a zvážit další kroky, jako je upgrade na novější hardware nebo implementace dodatečných bezpečnostních opatření, aby jejich systémy zůstaly chráněné. Operační systémy obecně zmírňují zranitelnosti procesorů pomocí přidávání softwarových patchů, které snižují riziko útoků. Tyto patche ale mohou mít za následek zpomalení některých operací nebo úplné zakázání určitých optimalizací, které zranitelnosti využívají.
I když tvůrci operačních systémů můžou aplikovat softwarové opravy, nemohou zcela eliminovat rizika spojená s hardwarovými zranitelnostmi. Operační systém může zmírnit riziko, ale bez aktualizací mikrokódu procesoru bude systém stále zranitelný vůči některým typům útoků. A to byl možná důvod, který Microsoft ve spolupráci s výrobci HW přimělo k tomu, že omezil podporu právě na ty prvky, které budou mít ještě nějakou dobu podporu. Každopádně to bude mít velký ekologický dopad na planetu a zdroje.
Lze upgradovat procesor?
Ano, procesor lze upgradovat, ale záleží na několika faktorech, jako je kompatibilita s čipsetem, BIOSem a patice základní desky. U starších počítačů může ale vzniknout potřeba na výměnu dalších komponent, jako je základní deska, paměti RAM nebo zdroj napájení. Výměna základní desky taky může znamenat nutnost zakoupit novou licenci Windows, pokud je vaše licence vázaná na hardware.
Procesory Intel: U Intelu je to složitější. Obvykle můžete vyměnit procesor za model z následující generace, pokud to umožňuje čipset a BIOS. Například procesory 6. a 7. generace Intel Core i můžete zaměnit, pokud to podporuje váš čipset a BIOS.
Problém nastává u 8. generace a novějších. Procesory 8. generace můžete vyměnit za 9. generaci, ale starší procesory nebudou kompatibilní. Od 8. generace Intel změnil patici z LGA 1151 na LGA 1200, což znamená, že upgrade na novější generace často vyžaduje novou základní desku.
Procesory AMD: U AMD je situace lepší než u Intelu. Procesory AMD Ryzen až do 5. generace (série) používají stejnou patici AM4. To znamená, že můžete upgradovat procesor první generace Ryzen na druhou generaci, a pokud to umožňuje BIOS, dokonce až na 5. generaci. AMD si udržuje kompatibilitu patice AM4 delší dobu, což usnadňuje upgrady.
Ještě jednou upozornění, před upgradem procesoru je důležité zkontrolovat, zda základní deska podporuje nový procesor. V některých případech může být nutná aktualizace BIOSu.
Jak je to u konkurence?
Abych jen nehanil, jak to ten Microsoft dělá špatně. Tak třeba Apple pravidelně ukončuje podporu pro svůj (výrazně dražší) starší hardware. To nutí uživatele k nákupu novějších zařízení, aby mohli využívat nejnovějších funkcí a bezpečnostních aktualizací. Například macOS Sonoma z roku 2023 má požadavky na hardware ještě přísnější. Nejstarším podporovaným počítačem je iMac Pro z roku 2017.
Stejně jako Apple, tak i Microsoft se inspiroval touto strategií a nejstarší podporovaný procesor od Intelu je z 8. generace, vydaný na podzim roku 2017 a má ještě aktivní podporu. Z pohledu bezpečnosti k tomu byl asi i dotlačen. Tady bych se ale já osobně začal poohlížet po těch „eko šílencích“, proč s tím nic nedělají? Většina lidí totiž na svých počítačích a mobilech sjíždí videa, zprávy, komunikuje s okolím, sjíždí sociální sítě a fotí. Nepotřebují nejnovější super procesory. Ty mají dostatek výkonu na drtivou většinu uživatelských požadavků. Ale jak řekl jeden klasik, peníze jsou vždy až na prvním místě. Zde musí jít i ekologie stranou a dělat jí jen na oko. Ostatně, však to zaplatíme z naších kapes, a ještě budeme tleskat, jak jsme si koupili krásný nový počítač, který defakto udělá stejnou službu jako ten starý a navíc „zachráníme planetu“.
A co s tím starým počítačem? No jedině přejít na linux nebo recyklovat v drtičce, aby ho nepoužil náhodou někdo jiný.
Upgrade z nainstalovaného systému Windows 10
Pokud máte nainstalovaný Windows 10 a chcete provést klasický upgrade na Windows 11 s podporovaným procesorem, tak to půjde hladce. Pokud ale váš PC nesplňuje minimální požadavky, zobrazí se vám chybová hláška, že nemáte podporovaný procesor. Jediné pokračování je možnost ukončení instalace.
Jednoduchou obezličkou ale donutíte instalační aplikaci tento fakt ignorovat. Musíte v registrech přidat jeden záznam, který povolí upgrade i s nepodporovaným procesorem. Pokud se v registrech nenachází položka HKEY_LOCAL_MACHINE\SYSTEM\Setup\MoSetup, tak nejprve spusťte instalační ISO s Windows 11. Položka by se měla v registrech zobrazit.
- Spuštění Editoru registru
- Stiskněte klávesovou zkratku Windows + R, zadejte Regedit a stiskněte Enter.
- V Editoru registru najděte položku
- Přejděte na HKEY_LOCAL_MACHINE\SYSTEM\Setup\MoSetup
- Vytvořte nový klíč a hodnotu v něm
- Klikněte pravým tlačítkem myši na složku MoSetup, vyberte Nový > Hodnota DWORD (32bitová).
- Pojmenujte nový klíč AllowUpgradesWithUnsupportedTPMOrCPU a nastavte jeho hodnotu na 1.
- Uložení a zavření Editoru registru
- Zavřete Editor registru, změny budou automaticky uloženy.
- Spusťte instalační ISO s Windows 11
- Po spuštění instalačního ISO s Windows 11 udělejte klasicky upgrade.
- Před spuštěním upgrade na Windows 11 vás ještě Microsoft upozorní, že Tento počítač nesplňuje minimální požadavky na spuštění systému Windows 11. Dále vás upozorní, že váš počítač už nebude podporovaný a nebude mít nárok na aktualizace. Výběrem možnosti Přijmout potvrdíte, že jste si toto prohlášení přečetli a souhlasíte.
- V polovině roku 2024 ale Windows 11 běží i na starších generacích procesorů z let 2012 bez větších problémů. Jediný problém, na který jsem narazil je „Velký roční upgrade“. Musíte stáhnout z webu Microsoftu aktuální ISO s verzi Windows 11, udělat opět úpravu registru (pokud zde záznam nezůstal) jako výše a spustit instalaci Windows 11. Ten pak nabídne možnost upgradu na nejnovější verzi Windows 11 (tu, kterou máte staženou).
Jak obejít požadavek na CPU, TPM a další v čisté instalaci Windows 11
Pokud máte standardní instalační disk nebo ISO Windows 11, můžete obejít požadavky na TPM, RAM, CPU a další systémové požadavky provedením několika změn v registru během instalace. Upozorňuji, že tato metoda funguje pouze při čisté instalaci.
- Otevřete Příkazový řádek
- Po spuštění instalátoru Windows 11 stiskněte klávesovou zkratku SHIFT + F10 na klávesnici. Dojde k otevření Příkazového řádku.
- Do Příkazového řádku napište regedit a stiskněte Enter pro spuštění Editoru registru.
- Vytvořte nový klíč registru a hodnoty
- Přejděte do HKEY_LOCAL_MACHINE\SYSTEM\Setup.
- Vytvořte nový klíč s názvem LabConfig. Pro vytvoření klíče klikněte pravým tlačítkem myši v pravém okně a vyberte Nový -> Klíč, poté zadejte název klíče.
- Uvnitř LabConfig přidejte následujících pět hodnot DWORD (32-bit) s hodnotou dat 1:
- BypassCPUCheck
- BypassRAMCheck
- BypassSecureBootCheck
- BypassStorageCheck
- BypassTPMCheck
- Pro vytvoření nové hodnoty DWORD klikněte pravým tlačítkem myši v pravém okně, vyberte Nový -> DWORD (32-bitová) hodnota, poté pojmenujte hodnotu, dvakrát klikněte na záznam a nastavte hodnotu na 1.
Zavřete Editor registru a Příkazový řádek. Nyní byste měli být schopni pokračovat v instalaci Windows 11 jako obvykle.