Když jsem začal psát článek o JZD AK Slušovice, tušil jsem, že v Československu působila celá řada podniků, které produkovaly na československý trh různé počítače. Jenže dnes se toho o nich na Internetu moc nedozvíme, kromě zmíněných úspěchů JZD AK Slušovice. Já osobě jsem narazil jen na občasné zmínky o tom, že existoval nějaký národní podnik Kancelářské stroje o.p. (dále jen KS). I když se o JZD AK Slušovice mluví dodnes, tak daleko větší moloch byly právě KS, které byly oproti Slušovicím hotový koncern.

Samotný vznik KS se datuje do první poloviny 50. let minulého století (konkrétně 22. února 1952 (zdroj). Cílem KS byla především dodávka a podpora věcí spojených s výpočetní technikou, záznamuya zpracováním dat v podnicích. KS se orientovaly na trh v české části republiky. Na slovenské části ČSSR pak existovala společnost Datasystém.

Rozsah činnosti KS byl poměrně široký, dodávaly na trh od jednoduchých psacích strojů, pokladen, rozmnožovacích a kopírovacích zařízení, přes kalkulačky, pořizovače dat, organizační automaty až po sálové a stolní počítače. Součástí dodávky byla také podpora a školení. Dále KS koordinovaly nebo pořádaly různá sympozia a kluby uživatelů, kde mohli uživatelé sdílet své problémy a vědomosti. Řada zaměstnanců vystupovala na konferencích. V neposlední řadě byly KS tvůrcem celé řady odborných publikací. Koncem 60. let navíc KS získaly statut člena NOTO (více níže).

Národní podnik Kancelářské stroje nebyl klasický výrobní nebo vývojový podnik, jako tomu bylo například ve Slušovicích. Některé pobočky ale měly svá vývojová centra. Závod 06 Teplice např. vyráběl řadiče pružných disků (FDD) pro počítače řady IBM XT, závod 07 České Budějovice zase redukci sběrnice československého počítače PP06 na IBM ISA 8bit. V závěru socialismu dovážely také jednotlivé pobočky ze zahraničí komponenty k počítačům řady IBM XT/AT, skládaly je a prodávaly pod vlastní značkou mezi své zákazníky.

Jak už jsem zmínil výše, KS byl celorepublikový podnik, který měl před revolucí (a ještě pár let po ní) v každém větším okresním (krajském) městě svoji pobočku, např. v Liberci, Ostravě, Opavě, Brně, Karlových Varech, Plzni, Teplicích, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Vsetíně… Kde byly výrobní podniky, velké elektrárny, doly, výzkumná centra, univerzity, tam na blízku fungovaly i pobočky KS. Jednotlivé pobočky zajišťovaly nejen dodávku výpočetní techniky, ale také její následný servis, údržbu nebo specializovaná školení.

Jak s úsměvem vzpomíná jeden z pamětníků, „Kde se oralo, sázelo, páslo, tam moc „kšeftů“ nebylo.“ a ještě dodává: „Maximálně nějaký ten Zemědělský nákupní podnik, Městský nebo Místní národní výbor, JZD nebo dříve Státní statky, než nás vytlačily právě JZD Slušovice se svými počítači TNS. Taky jsme měli své počítače a kvalitní služby, akorát jsme okolo toho tak nechrochtali jako Ing. Čuba a nejezdila k nám televize. Také jsme ale neměli sídliště, obchoďák, dostihovou dráhu, banku nebo leteckou společnost.“ V poměru prodejů výpočetní techniky se tedy JZD AK Slušovice s národním podnikem KS nemohly rovnat.

Z historie podniku

Národní podnik KS byl zřízen listinou Ministra těžkého strojírenství ze dne 22. ledna 1952 (č.j. 207/979/52-H-5). Dnem vzniku národního podniku byl 31. prosinec 1951. Následně byl 1. ledna 1981 sloučen do koncernu ZAVT (Závody automatizační a výpočetní techniky), dle rozhodnutí ministra elektrotechnického průmyslu ČSSR č. 19/1980 ze dne 15. prosince 1980 (čj. 011/1357/80). Sídlo bylo na ul. 28. října 15 v Praze. Sídlo koncernu ZAVT bylo na ul. Radlická 2 v Praze.

ZAVT byla státní koncernová výrobně hospodářská organizace, která vznikla 1. ledna 1981 a byla podřízená Federálnímu ministerstvu elektrotechnického průmyslu. Sdružovala výzkumné ústavy a výrobní podniky, které se zabývaly výzkumem, výrobou, zaváděním a servisem automatizačních a výpočetních systémů. Do kompetence ZAVT patřil zejména výzkum a výroba počítačů, minipočítačů, mikropočítačů, řídicích počítačů, analogových a hybridních počítačů, periferních jednotek, pořizovacích strojů, zařízení pro přenos dat, děrnoštítkových strojů a zkoušečů. Dalším úkolem ZAVT bylo zřizování výpočetních středisek, zavádění automatizovaných systémů řízení (ASŘ) a zajišťování programového vybavení (software) pro ARITMA, VÚMS-ZAVT, ZPA, JSEP, SMEP,  NOTO.

Koncern se členil na řadu koncernových podniků a účelových organizací:

• Aritma Praha, koncernový podnik se sídlem v Praze;
• Datasystém, koncernová účelová organizace s působností na území SSR se sídlem v Bratislavě (slovenská obdoba KS);
• Kancelářské stroje, koncernová účelová organizace s působností na území ČSR se sídlem v Praze;
• Ústav aplikací výpočetní techniky se sídlem v Praze;
• Výzkumný ústav automatizačních prostředků se sídlem v Praze;
• Výzkumný ústav matematických strojů se sídlem v Praze;
• Výzkumný ústav výpočtovej techniky se sídlem v Žilině;
• Zbrojovka Brno, koncernový podnik se sídlem v Brně;
• ZPA Čakovice, koncernový podnik se sídlem v Praze;
• ZPA Dodavatelský podnik, koncernový podnik se sídlem v Praze;
• ZPA Dukla Prešov, koncernový podnik se sídlem v Prešově;
• ZPA Košíře, koncernový podnik se sídlem v Praze;
• ZPA Nový Bor, koncernový podnik se sídlem v Novém Boru;
• ZPA Trutnov, koncernový podnik se sídlem v Trutnově;
• ZVT Bánská Bystrica, koncernový podnik se sídlem v Bánské Bystrici.

ZAVT se začátkem roku 1989 rozdělil a koncernová účelová organizace KS byla zrušena rozhodnutím Ministra hutnictví, strojírenství elektrotechniky ČSSR (současné Ministerstvo průmyslu a obchodu) č. 11/1989 ke dni 31. března 1989 bez likvidace. Na tento podnik navazoval nový subjekt – státní podnik Kancelářské stroje o. p. (obchodní podnik). Ten byl založen zakládací listinou vydanou rozhodnutím ministra hutnictví, strojírenství a elektrotechniky ČSSR č.ll/1989 pod spisovou značkou 218 ALX u Městského soudu v Praze. Den zápisu do obchodního rejstříku byl rovněž 31. březen 1989.  Statutárním orgánem nově vzniklého subjektu byl Jan Oberhell, ředitelem Ing. Pavel Prior. Kmenové jmění v roce 1989 bylo 323 602 Kčs a v roce 1992 to bylo 36 172 000 Kčs.

Základním předmětem činnosti v obchodním rejstříku v roce 1989 bylo například:

• Nákup a odbyt: strojů na zpracování dat, zařízení reprografických strojů, přístrojů a zařízení kancelářských výrobků vzduchotechnických – jednotek klimatizačních;
• Kompletace, uvádění do provozu a provádění oprav odbytových zařízení;
• Tvorba a odbyt programových prostředků pro oblast kancelářské, organizační, výpočetní a automatizační techniky;
• Výkon vyšších dodavatelských funkcí pro ASŘ a ASŘ TP (automatické nebo automatizované systémy řízení technologických procesů);
• Tvorba a odbyt programových prostředků pro oblast kancelářské organizační, výpočetní a automatizační techniky.

Jen pro zajímavost, KS měly přiděleno IČO 00010758, telefonický kontakt byl 260 751 klapka 9, bankovní spojení 10006-051, dálnopisné spojení 121859 KSPRc.

Ústřední ředitelství KS bylo před revolucí na adrese 28. října 15 do 31. března 1993 (na Václavském náměstí dole, následně se přesunul na ulici Radlická 608/2, Praha 5). Dnes je na původní adrese hotel. Další, mnohem větší, budova s obchodním oddělením, dílnami a sklady byla na Radlické ulici 608/2 (rovněž sídlo ZAVT). Pro účely školení a prezentací vlastnily KS řada rekreačních chat a školicích středisek po celém tehdejším území ČSR.

Po revoluci

Po revoluci to šlo už vcelku rychle. Trvalo pár měsíců a podnik byl na lopatkách. Později byl privatizován zevnitř, postupně se prodávaly velké cenné komplexy budov, krajské i okresní pobočky. Některé pobočky působily samostatně (přibližně okolo roku 1992 se v obchodním rejstříku začíná objevovat řada subjektů), většinou jako akciové společnosti s vlastním IČ a většinovým podílem státního podniku Kancelářské stroje o.p. Jednotlivé pobočky se snažily udržet nad vodou a udržet v chodu dodané stroje a hlavně nepřijít o své zákazníky. Tam, kde skončil servis dodávaných strojů, nebo dodávky náhradních dílů, tam se snažily nabídnout pobočky nové možnosti. Zisky si zajištovaly také pronájmem svých nevyužitých prostor (díky poklesu odbytu).  Takto získávané příjmy lepily díry po obrovském propadu paušálů za dodávky strojů. Po revoluci totiž byly zastaralé počítače z RVHP houfně ve fabrikách (které pak stejně většinou krachly) odstavovány. Každý chtěl mít své PC s barevným monitorem a tiskárnou (alespoň jehličkovou Star, Epson…) na stole.

Krásnou ukázku propadu si můžeme demonstrovat na společnosti Kancelářské stroje v Karlových Varech. Ta měla v roce 1989 okolo 180 zaměstnanců. Po revoluci ale začal prudký pád a v roce 1997 už zde pracovalo pouze 7 zaměstnanců (zdroj).

Do konce roku 1997 Kancelářské stroje, obchodní podnik, státní podnik ještě fungoval, ale připravoval se na likvidaci. Likvidace začala 31. prosince 1997 a trvala do 14. června 2006. Zbytkové nemovité majetky (pozemky) byly prodány formou veřejné dražby a finanční prostředky byly převedeny na účet Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Koncem roku 1996 měl státní podnik Kancelářské stroje, o.p. celkem 3 zaměstnance. Z toho 2 byli řídící pracovníci (náklady na mzdu 339 tis Kč) a celkové náklady na mzdy činily 372 tis. Kč (v odměnách 104 tis. Kč.) Koncem roku 2000 už to byl pouze 1 zaměstnanec a náklady na mzdu činily 105 tisk Kč a v roce 2001 už zde nepracoval nikdo.

Část pobočkových závodů Kancelářských strojů, které vznikly po revoluci (v roce 1992) jako akciové společnosti (ty, co jsem dohledal):

• Kancelářské stroje Praha a.s. (zrušeno 30. listopadu 2010);
• Promifa, a. s. (původně Kancelářské stroje Karlovy Vary a.s.);
• Kancelářské stroje Brno a.s. (zrušeno 7. prosince 2010);
• DRM Trading  a.s.  (Kancelářské stroje – OBCHOD  a.s. zrušeno 2. září 2016);
• SKELETON, a.s.  (Kancelářské stroje Plzeň a. s. zrušeno 4. listopadu 2004);
• ZLIKAS,a.s. (Kancelářské stroje Zlín, a.s. zrušeno 8. září 2009);
• POKS – CZ, a.s. (Kancelářské stroje Teplice a.s. zrušeno 28. dubna 2011);
• PROSPEKS-IT, a.s. (Kancelářské stroje Ostrava a.s.);
• HRAKAS, a.s. (Kancelářské stroje Hradec Králové, a.s. zrušeno 20. září 2003).

Školení a vzdělávací kurzy v KS začátkem roku 1990

Školení, vzdělávací materiály a literaturu zajištovala sekce Institut pro výchovu v řízení a informatice o. p. Kancelářské stroje (IVŘI KS o.p.). Sídlo bylo na adrese Žitná 32, 111 90 Praha 2.

Školení se zaměřovala především na:

• řízení a školení vedoucích pracovníků a projektantů;
• počítačovou gramotnost;
• programování;
• obsluhu 8/16/32bitových počítačů;
• školení techniků, operátorů, a programátorů počítačů JSEP, ADT a minipočítačů SMEP (EC 1027, EC 1045/46, terminálových zařízení);
• školení pro pořizovače dat (FACIT 9411, Robotron S 6130, CONSUL 271x);
• kurzy zvyšování kvalifikace.

Další specializovaná školení pořádaly v rámci IVŘI závody samostatně. Jednalo se například o závod KS v Plzni, Karlových Varech, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Teplicích a Olomouci.

• Školení programátorů a obsluhy TEXT 01.M1 (modernizovaný a velice zjednodušený čistokrevný stroj řady SMEP SM50/40);
• Kurzy pro uživatele 8bitového mikropočítače Robotron 1715 a 16bitové osobní počítače;
• Školení programátorů, obsluhy a techniků systémy ADT (ADT 4700);
• Školení techniků pro (dovážené) 16bitové systémy SMEP;
• Školení techniků přídavných zařízení SMEP;
• Kurzy obsluhy počítačové sítě FELNET-C (CONSUL 2717);
• Kurzy pro uživatele zařízení řady CONSUL 271 a elektrického psacího stroje ROBOTRON.

Školicí střediska

ZLENICE, okr. Benešov

V roce 1977 bylo uvedeno do provozu školicí středisko NOTO KS o.p. ve Zlenicích, okr. Benešov. Toto středisko poskytovalo celotýdenní ubytování a stravování účastníkům školení o celkové kapacitě 91 lůžek. Středisko mělo vlastní uzavřený venkovní prostor pro sport a rekreaci, v letním období nabízelo i možnost koupání v řece Sázavě.

HAVÍŘOV, okr. Karviná

Jednalo se o pronajatý internátní areál SUS Merkur. Středisko poskytovalo rozsáhlé možnosti společenského, kulturního i sportovního vyžití ve vlastních i okolních zařízeních.

TEPLICE v Čechách

Od roku 1984 vzniklo středisko výuky NOTO v Teplicích, které bylo v roce 1988 rozšířeno o 174 lůžek. Pro pořádané kurzy zde bylo k dispozici celkem 13 učeben.

POTŠTEJN (okr. Rychnov nad Kněžnou)

V roce 1988 bylo uvedeno do provozu středisko v Potštejně (okres Rychnov nad Kněžnou). Jednalo se o barokní zámek z poloviny 18. století. Toto středisko poskytovalo celotýdenní ubytování a stravování účastníků školení.

Středisko mělo víceúčelový velký společenský sál pro cca 100 lidí, klubovnu, kinosál, rozsáhlý vlastní park pro sport a rekreaci s možností využití minigolfu, hřiště pro odbíjenou.

Městečko Potštejn je obklopeno lesnatými kopci v údolí Divoké Orlice, leží v jednom z nejkrásnějších míst Podorlicka. V letním období bylo možné koupání v řece Orlici a v zimě pro změnu bylo možné využít vybavení pro zimní sporty – běžecké lyže, brusle apod.

Jak to chodilo na školeních?

Kurzy byly rozděleny na výklad lektora prokládaný filmy, obrázky a praktickým cvičením na daných strojích. Posluchač také dostal výukové materiály. V závěru se prováděly písemné a ústní zkoušky. Pro úspěšné absolvování bylo potřeba splnit alespoň 80% docházku a úspěšně zvládnout závěrečný test.

Na kurzy se mohl přihlásit pracovník, který splnil požadavky kurzu. Ty se ověřovaly ještě vstupním pohovorem nebo testem.

Cena kurzu se pohybovala okolo roku 1990 orientačně 1500 Kčs na posluchače za týden. V případě, že se ke kurzu dodávala také disketa s výukovým programem, nebo se výuka prováděla na počítačové učebně, tak se cena pohybovala okolo 2000 Kčs na posluchače za týden.

V rámci KS také působila pobočka Společnosti aplikované kybernetiky ČSVTS (Československá kybernetická společnost při ČSAV), která například v roce 1990 pořádala pro KS seminární školení „Výpočetní technika 90“. Toto školení se zaměřovalo na nové technické a programové možnosti, spojené se službami KS. Školení bylo rozdělováno do samostatných bloků, ve kterých se mohly představit také soukromí podnikatelé a nové společnosti, které se zaměřovaly na oblast dodávky technických a programových produktů výpočetní techniky.

Nabídka školení a dodávky operačních systémů a programovacích jazyků koncem 80. let

PROGRAMOVACÍ JAZYKY

• CULPRIT;
• PASCAL DOS-4;
• COBOL OS/EC;
• COBOL DOS-4;
• FORTRAN H DOS-4;
• ASSEMBLER – DOS-4;
• SIMSCRIPT II (Použití SIMSCRIPT II k diskrétní simulaci. Modelování systémů. Prostředky pro simulaci. Příkazy pro simulaci.);
• RPG II A AUTOREPORT RPG II, RPG III;
• PLII-OPTIM DOS-4;
• C – DOS-4;
• PROLOG DOS-4;
• PL/M-80;

OPERAČNÍ SYSTÉMY

• DOSIX;
• DOS-4;
• OS;
• SVM (odvozený od IBM VM/370);
• DOS MVS (SMEP);
• DOS MYS (SMEP);
• ERČ (SMEP);
• MAGDOS (SMEP) – založený na bázi ERČ – RAPOS;
• FOBOS-2 a FOBOS-3 (SMEP) – jednouživatelský operační systém
• DOS-RV (SMEP) – (Diskovaja operativnaja sistema realnovo vremeni) multiprogramy a multiuživatelský operační systém pro práci v reálném čase, klon RSX-11;
• DOS-KP (SMEP) – univerzálny multiprogramový multiužívateľský operačný systém;
• DIAMS-2 (SMEP) – databázový dialogový operační systém;
• UNIX;
• OPERAČNÍ SYSTÉM TYPU MS DOS (PP DOS, KS DOS, CP) pro osobní počítače, kompatibilních s IBM PC. IBM XT nebo IBM AT;
• CP/M  (SCPX, MIKROS).

Závěr

V tomto článku jsme se zabývali stručnou historií národního podniku Kancelářské stroje, jehož stěžejní části tvořily výpočetní a početní systémy pro zpracování dat v podnicích. V další části se podíváme podrobněji na oblast výpočetní techniky ZDE.

Moc děkuji lidem, kteří mi při psaní pomáhali. Především pak Petr Skovajsa, Tomáš Matuška, J. Jurák, I. Wandrol, P. Skoumalová, Milan L.

DVORNÍKOVÁ-KRAPKOVÁ, Eva. Historie počítačů – a co bylo dál … aneb co se nezapomnělo a nevyhodilo … [online]. Dostupné z: http://www.dvornikova.cz/pocitace3.html
HRUBÝ, Pavel D. F. SM 4.20: Ako sa robí socialistické PDP [online]. Dostupné z: http://paveldf.stripky.eu/sm420.php
IT trh – strukturalizace, možnosti a problémy jeho analýzy [online]. Dostupné z: http://informacni-technologie.studentske.cz/2008/09/it-trh-strukturalizace-monosti-problmy.html
KUČERA, Jan. Výpočetní technika používaná dříve u nás [online]. Dostupné z: https://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/sl4.htm
Operačné systémy počítačov PDP11 a SMEP [online]. 2016. Dostupné z: http://www.vystava.sav.sk/operacne-systemy-pocitacov-pdp11-a-smep
SMEP [online]. Dostupné z: http://www.vystava.sav.sk/smep
Systém Malých Elektronických Počítačov /SMEP/ v Československu: I. Rodina Personálnych Počítačov SMEPPP 01 až PP 06 [online]. Dostupné z: http://www.vuvt-zilina.sk/kk-smepIIIpp01-06.pdf
Systém Malých Elektronických Počítačov /SMEP/ v Československu.: F. Rodina 16 bitových mikro amini počítačov so Spoločnou zber-nicou SMEP III [online]. Dostupné z: http://www.vuvt-zilina.sk/kf-smepIII16bit.pdf
TIŠNOVSKÝ, Pavel. PDP-11 a SMEP: Systém Malých Elektronických Počítačů [online]. 2009. Dostupné z: https://www.root.cz/clanky/pdp-11-a-smep-system-malych-elektronickych-pocitacu
Výpočetní a organizační technika: Kursy a školení – v roce 1991. Praha: Kancelářské stroje o.p. Institut pro výchovu v řízeni a informatice, 1990.